Vítám vás na svým blogu.. NAROVINU: nestojím o REKLAMKY , žádný ty ŘETĚZOVÝ PTÁKOVINY a už vůbec ne o kázání LŮŽOVÝCH BÁRBÍNEK A SLIZKÝCH KENŮ!!! :-! jestli se hlásíte k něčemu takovýmu, stiskněte ČERVENÝ KŘÍŽEK V PRAVÝM HORNÍM ROHU!!! pokud tohle někdo poruší, tak jen jedno: GERARD VŠEMOHOUCÍ VÁS POTRESTÁ!!!

Březen 2010


Škola noci 1 - Označená (P.C. Castová, Kristin Castová)

5. března 2010 v 13:10 | Evil Deed |  Darkness

já vím, že jsem o tomhle psala na osobním blogu, ale úvahy, nebo recenze budu dávat jen sem.. ačkoliv nejsem žádný čtenář (můj čtenářský deník ve škole zel prázdnotou) tak jsem objevila příběh, který mě zaujal a nepustil mě od začátku do konce.. na netu vidím, že se ze Školy noci stal už teď fenomén a říká se, že popularita bude možná vyšší jako u Stmívání.. to netvrdím já, protože jsem Stmívání nečetla (pouze viděla film a ještě se to sekalo :D) ale docela bych tomu i věřila..
*****
ty dvě knížky spolu nemají nic moc společného.. příběh je úplně o něčem jiném.. hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Zoey Redbirdová, která vedla všední život na střední škole v Broken Arrow v Oklahomě. Hádá se s mámou a se svým "tupčímem" (vylepšená verze slova otčím), který je starším církve věřících a pořád to své rodině připomíná a jeho slizké kecy o slově božím Zoey pěkně lezou na nervy.. proměnu své nevlastní dcery si vysvětlil tak, že je určitě způsobeno jejím "nepřípustným" chováním.. a to proto, že má vlastní hlavu a nikdy mu neodpustila, jakým hrozným směrem změnil její "mamulenku"..
*****
její barbinoidní sestra nebo pošahaný bratr byli pro ně dokonalé děti a potomci.. ale Zoey, která byla chytřejší než oni, si všechno slízla.. a když jí jednoho dne ve školní šatně označil upíří stopař a jí se na čele objevilo zmanení ve tvaru půlměsíce, už neměla nikoho, kdo by se jí snažil pochopit.. Zoey věděla, že pokud hned neodjede do školy noci, známou jako "internát pro upíry", tak zemře.. oznámila to rodičům a její tupčím byl zásadně proti.. určitě to měla kvůli svému rouhání a nenapadlo ho nic lepšího, než svolat své oslizlé starší a k tomu jako bonus rodinného cvokaře.. tak pozdě odpoledne Zoey utekla oknem svého pokoje a se sbalenými věcmi se vydala na levandulovou farmu své babičky Redbirdové, aby jí požádala o pomoc.. věděla, že jako jediná, se na ní nevykašle..
*****
Zoey cítila, že se do školy noci musí dostat co nejdříve.. už jí bylo dost zle, dorazila včas.. ona i její babička měla čerokézké předky a babička jí spoustu věcí naučila..uvědomila si, že na škole noci se jí to bude hodit.. tam jí babička svěřila do péče velekněžky Školy noci, Neferet, která od první chvíle tušila, že Zoey není jen obyčejné upíří mládě..
*****
první údiv přišel ve chvíli, když se Zoey dověděla, že vyučování začíná v osm večer a končí ve tři ráno.. a předměty, které se zdaleka nepodobaly předmětům na obyčejné střední, se jí zamlouvaly.. podivila se také, jak rychle se spřátelila s partičkou studentů.. ikdyž kvůli jejímu vybarvenému znamení se na ní všichni dívali poněkud.. divně..
*****
když jí noví kamarádi seznámili s onou "nepřátelskou" skupinou, která si říkala "Dcery temnoty", chtěla zjistit, co mají za lubem.. jejich "vůdkyně", falešná holka jménem Afrodita (nebylo to její pravé jméno, s přechodem na školu noci si mohl každý své nové jméno vybrat), která si myslela, že všichni budou skákat, jak ona píská, měla se svou skupinou v pořádku dne ošklivé věci.. Zoey věděla, že nad vedením téhle skupiny musela po své "sokyni" převzít žezlo a vše napravit..
*****
její kamarádi a i její mentorka, velekněžka, věděli, že na tohle všechno má dost síly a schopností.. ikdyž sama si to nemyslela.. toužila konečně někam zapadnout, a i na téhle škole je úplně jiná, než ostatní.. a její schopnosti jí dostávali do velké výhody, o které neměla její sokyně ani ponětí.. mohla nad ní snadno vyhrát.. a taky se na to chystá....
*****
můj osobní pocit:
*****
netušila jsem, že mě tenhle příběh dokáže takhle strhnout.. svedl mi myšlenky od mých každodenních problémů a v klidu jsem se ponořila a ocitla se uprostřed nádvoří školy a spolu se všemi jsem procházela chodbami prastaré budovy školy, kde planuly svíce.. dokonce i vím, jak postavy vypadají, ikdyž nějak extra přesný popis v knížce nenajdete.. kdo má rád napětí, potemnělou atmosféru a obyčejné pubertální problémy, jste na správné adrese..
*****
nejde o nějakou fantasmagorii, kde se upíři mění v netopýry a vysávají každého na potkání.. upíři tady jsou docela obyčejní lidé, jako my ostatní.. ikdyž trochu víc úžasní :)

Fanoušci Tokio Hotel... a můj skoro tři roky starý zážitek ♥

2. března 2010 v 15:00 | Evil Deed |  Hudba
takže.. chtěla bych napsat pár slov.. tohle téma se opakuje v médiích pořád.. i po více jak čtyřech a půl letech.. viděla jsem, na blogu o TH je zmínka o pravěděpodobně nejstarších fanoušcích.. je jim 60.. ale.. moje babi.. ta se mnou a s mojí mamkou byla v Sazka aréně 3/4/2007.. bude jí 73 a když k ní přijedu, tak jí pouštím jejich písničky z mobilu.. a i teď, po "elektro změně" se jí pořád líbí a žasne nad Billovým rozsahem.. i děda, jakožto bývalý zpěvák, vyvalil oči a to je nějak moc rád neměl..
*****
nedivím se, že je obdivují i o hodně starší generace, než jsou 13ti leté uječené slepice (nemyslím tím, že jsou všechny 13ctky takové).. já jsem se o ně začala zajímat od 4/1/2006.. to byl den, kdy jsem si znova prohlížela Bravo, které vyšlo 29/12/2005.. Tokio Hotel byli vyfocení na předposlední straně, spolu s US5 :-!.. v té době jsem ale neměla internet, jinak bych si hned o nich žjišťovala informace.. tak jsem se pak rozhodla, že půjdu ke kamarádce a u ní se na ně podívám.. pak jsem pořád chtěla vědět víc a víc.. a poté, co poprvé v Esu a v T-music chart zazněl první singl Durch den Monsun, jsem věděla, že tohle je ta skupina, kterou jsem hledala hodně dlouho..
*****
už nebyla cesta zpět.. a mamka si myslela, že mě to přejde.. bylo mi 14, kdy jsem dostala první CDčko Schrei.. pořád to je jedno z mých největších pokladů, co mám.. :) písničky stále poslouchám.. a mám celou TH diskografii v mobilu.. nešlo to jinak :) druhé CD Zimmer 483 mě oslovilo ještě více.. a pak singl An deiner Seite oslovil právě mojí babi.. předtím, než se mi tohle CD dostalo do ruky, jsem zažila onen koncert v Sazka aréně.. byl ohlášen poněkud pozdě, skoro na poslední chvíli a hala byla skoro poloprázdná.. ten nehorázný křik tomu ale vůbec neodpovídal.. hodinu před koncertem naměřili 135 decibelů.. a aparatura měla decibelů "jen" 110..
*****
bylo to to nejkrásnější, co jsem zažila.. proto mi je neskutečně líto, že se na nynější koncert nedostanu.. :( nemá se mnou kdo jet.. a sama bych se v Praze ztratila.. však ona i cesta do SA byla neskutečně složitá.. oh ne.. vzpomínka na metro a můj kolaps.. trochu fóbie no.. x)) ale stálo to za to!! vylezly sme z podchodu.. a stanuli konečně na zemském povrchu.. ušly sme pár kroků směrem, odkud sme slyšely křik.. a za rohem.. se tkvěla bílá kruhová budova.. a zeleno-žlutý nápis Sazka arena.. myslela jsem, že to je sen a pohled na tu majestátní budovu se mi zdál jakoby v mlze (asi to bylo způsobeno nevolností z metra)
*****
šla jsem jako ožralá, bylo mi špatně, ale vůbec ne z nervozity.. chvíli jsem s otevřenou pusou koukala na ten gigant a pak jsem rozklepaná šla směrem k budově.. stanuly sme před vchodem A.. musely sme ale najít vchod B.. pršelo.. byla neskutečná zima a já měla mini sukni a černé silonky.. na sobě hnědou bundu a pod tím jen tričko s krátkým rukávem.. klepala jsem se.. hrozně.. musím ale říct, že nám to moc slušelo.. :) mamka vypadala jako hotová rockerka :)
*****
konečně sme našly vchod B.. a vešly sme.. hledaly sme naše místo.. babi zůstala v předsálí.. nesnesla by ten hluk.. čekaly sme.. fanynky ječely a mě praskaly bubínky.. v předsálí jsem napočítala cca deset kluků.. jen v okruhu mého zorného pole :) soustředila jsem, aby se mě nebyla placka.. když sme našly svoje místa, posadily sme se.. a zírali na kovovou konstrukci, která zakrývala pódium.. za pár okamžiků s z reproduktorů ozvalo, že se koncert odkládá na 19:00.. ulevilo se mi.. bylo mi totiž pořád špatně.. a musela jsem někam, kde je míň lidí.. šly sme k babi.. a dali sme si hranolky.. snědla jsem jednu.. pila jsem jak duha a celá se klepala..
*****
necelá hodina utekla hrozně rychle.. a pár minut před sedmou zhasly světla a upištěné krávy se rozeřvaly ještě víc a já si zacpala uši.. bylo to nesnesitelný.. pak.. jsem konečně slyšela první akordy Übers Ende der Welt.. bylo to úžasný a já netrpělivě vyhlížela Billa.. koukala jsem z jedné strany na druhou, byla mi šílená zima a klepala jsem se jak osika.. hala byla klimatizovaná na můj vkus až moc ale za chvíli mi to přišlo přijemné.. od okamžiku, kdy jsem poprvé spatřila Billa.. horkost se mi navalila do tváří a já se začala smát jako pošuk :D
*****
v jednom okamžiku mi přišlo, že se na mě doopravdy podíval.. byl to jako elektrický výboj.. byl tak krásnej.. tak moc.. :-* točila se mi hlava tím štěstím.. a tak nádherný pocity jsem ještě nikdy necítila.. celý koncert byl nádherný.. a pak.. přišly ty nejkrásnější zážitky.. Vergessene Kinder: Bill, klečící na malým pódiu.. okolo něj mlha tmavě modrýho světla.. viděla jsem na obrazovce jeho výraz v očích.. skoro slzy.. tak nádherný.. nedýchala jsem.. nešlo to.. v jeho hlase.. tolik citu.. nechtěla jsem, aby to skončilo.. ta nádherná balada se v jeden okamžik stala celým mým vesmírem.. nevnímala jsem čas, nepřipouštěla jsem si, že by něco tak nádhernýho mohlo skončit.. ♥♥
*****
a pak.. další nádhera byla, když jsem zaslechla první tóny té nejkrásnější skladby, jakou jsem kdy slyšela.. An deiner Seite.. podívala jsem se na mamku.. ani nedutala.. zasněně koukala a usmívala se.. já taky.. ta písnička se mě tak nádherně hřejivě dotkla a zanechala ve mě nádhernou památku.. při posledním refrénu se najednou objevil výbuch konfet.. Billova krása ještě více zazářila a já měla slzy na krajíčku.. takový nával štěstí a radosti.. :-* nikdy nezapomenu na jeho nádherný oči.. na ten výraz.. na ten pohled.. na něco takovýho nejde zapomenout :)
*****
Wir wollen Tokio Hotel!! Wir wollen Tokio Hotel!! pořád jsem si to říkala, ale nekřičela jsem, nešlo to.. nechtěla jsem si kazit poslech JEHO hlasu.. nádherný.. tak moc.. kdybych si mohla něco přát.. tak bych si to zopakovala.. moc je chci znova vidět.. ale to nepůjde.. :( není nikdo, kdo by se mnou jel..
I ♥hon